Ovlivnění biodiverzity hmyzu v krajině...

Oficiální název: Ovlivnění biodiverzity hmyzu v krajině různými způsoby zemědělského využití půdy a zemědělskými technologiemi se zaměřením na škůdce trav a jetelovin a jejich bioregulátory.
Koordinátor: OSEVA PRO
Odpovědný řešitel: doc. ing. Jiří Rotrekl, CSc.
Financováno: Ministerstvem zemědělství České republiky
Doba řešení:

Souhrn:
Biodiverzita zemědělských ploch a přilehlých oblastí je silně ovlivněna způsoby hospodaření a požitými technologiemi. Agrobiodiverzita (jak plánovaná tak asociovaná) má mnoho specifických rolí navíc k produkci. Zdůrazňuje se význam jejich ekologických, environmentálních a produkčních rolí pro trvale udržitelné zemědělství. Ve středu zájmu předkládaného projektu stojí škůdci včetně vektorů chorob plodin a jejich bioregulátoři. Bude ověřována teze, zda i ostatní biodiverzita může posloužit jako vhodný indikátor vlivu zemědělských technologii na biodiverzitu krajiny jako celek. V posledních letech se mění strategie řízení evropského zemědělství a využívání krajiny. Tyto změny jsou způsobeny jak přechodem od centrálně plánovaných k tržním ekonomikám a od kolektivního k privátnímu vlastnictví půdy v zemích střední a východní Evropy tak společnou zemědělskou politikou EU směřující k přímým platbám těm zemědělcům, kteří splní jistá kritéria jejího agroenvironmen­tálního programu.
V České republice se tyto změny projevují v implementaci relativně nových technologií (půdoochranné zpracování půdy, mulčování, ekologické zemědělství) a tvoření nových stanovišť jako spontánní úhory.
Hlavním cílem předkládaného projektu je zjistit, jak tyto změny ovlivňují biodiverzitu jak agroekosystému (orných půd, luk i pastvin) řízených různými způsoby obhospodařování i okolních ploch v krajině. Biodiverzita bude zjišťována kvalitativními i kvantitativními metodami synekologické analýzy společenstev vybraných taxonů dvoukřídlého hmyzu a dále bude zjišťován výskyt a škodlivost vybraných druhů škůdců. Tyto výsledky budou mít význam pro odhad biodiverzity krajiny jako celku. Předpokládáme také jejich využití pro praktické účely ochrany rostlin. Ochrana rostlin by měla být pouze jednou ze součástí komplexního řízení agrobioncenózy, která se skládá nejen ze škůdců, ale také z jejich bioregulátorů a alternativních kořistí. Zvláštní důraz budeme klást na škůdce semenných porostů trav a vojtěšky a zvláště na běloklasost způsobovanou klopuškou hnědožlutou.